Karviná, 05.10.2023 – Na dohled od šikmého kostela, v samotném srdci staré Karviné se má stavět obří průmyslová zóna o rozloze 400 000 čtverečních metrů. Developerská firma Panattoni, která areál koupila od Bakalovy společnosti Asental, uvádí, že půjde o výrobu s přidanou hodnotou, specializuje se však spíše na sklady a logistická centra. To se nelíbí místním spolkům, které se léta snaží o obnovu poddolovaného území Karviné. Záměr kritizuje také autorka knižního bestselleru Šikmý kostel Karin Lednická. Ve hře je totiž právě území plné zeleně, které má největší potenciál pro rozvoj cestovního ruchu a rozléhá se mezi třemi nejhodnotnějšími památkami v pohornické krajině – doly Barbora, Gabriela a proslulým kostelem sv. Petra z Alkantary. Odpůrci přijdou vznést své námitky k chystané změně územního plánu, která má stavbu umožnit, v pondělí 9. října v 15:00 hodin do budovy Magistrátu města Karviné.
Mezi největší odpůrce záměru patří spolek Stará Karviná, který o pohornickou krajinu pečuje a připomíná místním její pohnutou historii. “Stavět v bezprostřední blízkosti kostela tak velký průmyslový areál je nesmysl. Sto padesát let trvající uhelná těžba se devastujícím způsobem projevila na krajině, zdraví obyvatel a životním prostředí vůbec. Lidé byli donuceni opustit své domovy, ale k tomuto místu si stále zachovávají velmi silný vztah, chodí sem trávit čas. V posledních letech se nejen kostel, ale celá stará Karviná stávají vyhledávaným cílem turistického ruchu. Přijíždějí zde nejen lidé z Karvinska, ale také ze zahraničí, včetně mezinárodních organizací zajímajících se o historii nacistických táborů, technické památky a pohnutou historii místa. Proto je alarmující, že by se toto území, pro širokou veřejnost nově objevené, s čerstvě zhojenou přírodou, mělo znovu stát cílem průmyslových záměrů, které nevyhnutelně povedou k opětovné devastaci regionu. Na území Karviné jsou mnohem vhodnější lokality pro případné průmyslové využití,” dodává předsedkyně spolku Stará Karviná, která je také průvodkyní v “šikmém kostele”, Tereza Ondruszová.
Průmysl nebo cestovní ruch a příroda? To je, oč tu běží!
“Už dnes ke kostelu přijíždí desetitisíce lidí ročně, zájem o komentované prohlídky je veliký. Národní památkový ústav po provedeném průzkumu usiluje o prohlášení území za archeologickou rezervaci. Ve strategickém plánu města Karviná se dočteme, že má město usilovat o zařazení krajiny ztraceného města v Karviné – Dolech mezi světové kulturní dědictví UNESCO. Kromě toho se zde nacházejí pozůstatky tří pracovních táborů, kde za 2. světové války umírali lidé. Vedení Karviné teď plánuje změnit územní plán a jít opět na ruku společnosti Asental. Připomeňme, že rozsáhlé pozemky na Karvinsku získala Bakalova společnost jejich vyvedením z OKD. Pohornickou krajinu staré Karviné máme obnovit pro lidi, ne ji znova vytěžit a obětovat zájmům průmyslu,” vysvětluje historik, předseda krojovaných horníků Gabriela a člen rady spolku S.O.S. Karviná Radim Kravčík.
Místní spolky zdůrazňují, že se nesnaží bránit vzniku moderních průmyslových areálů, upozorňují ale, že v okolí už je brownfieldů několik a tato lokalita je příliš cenná, než aby sloužila jen jako plocha pro skladovací prostory nebo montovna. Veolie má navíc v těsné blízkosti postavit kotel na spalování 150 tisíc tun plastového odpadu v podobě TAP, na nedalekém dole Lazy i na dole 9. květen se plánuje odpadové centrum a v okolí mají na Křemenci a Bonkově brzy vyrůst také obří oplocené solární parky Zdenka Bakaly. Místní se proto ptají, jestli tu průmyslu a zátěže pro životní prostředí nebude až příliš.
Naopak cestovní ruch by se měl díky miliardám z Fondu spravedlivé transformace rozvíjet na nedalekém dole Gabriela, který se má proměnit v návštěvnické centrum za více než půl miliardy, kam se mají sjíždět lidé z širokého okolí na nejrůznější akce nebo třeba za návštěvou unikátní audiovizuální expozice, která představí příběh zaniklé Karviné. Z Gabriely měla vést přírodou cyklostezka k dolu Barbora, unikátní industriální památce.
“Je smutné, že kraj několik let s odborníky zpracovával koncepci rozvoje pohornické krajiny POHO 2030, abychom ji nakonec hodili do koše. Jen těžko se budou chtít lidé procházet nebo projíždět po cyklostezce mezi skladovými halami. Všechny tyto záměry představují další zátěž pro životní prostředí a jejich přínos pro Karvinou je slušně řečeno diskutabilní. Měli bychom rozvíjet i jiné stránky než jen průmysl. Nevím, zda to co občané Karviné chtějí je pracovat v montovnách nebo skladech za nízké mzdy a žít dál v tak znečištěném prostředí. Neprobíhá diskuze s občany a místními aktéry, neřešíme to, co je skutečný poklad Karviné – hornická historie a lázeňství. Chceme stavět skleník s tropickým pralesem Eden a návštěvnické centrum za miliardy, ale zničíme zároveň to, co je na Karviné nejcennější. Hrajeme o to, zda ve staré Karviné chceme rozvíjet cestovní ruch, chránit životní prostředí a zbytky pohnuté historie ztraceného města nebo jako tolikrát v historii necháme zvítězit zájmy průmyslové lobby. Právě jednostranná orientace na těžbu a těžký průmysl přitom region dovedla tam, kde je, ” komentuje krajská zastupitelka a spoluzakladatelka S.O.S. Karviná Zuzana Klusová.
I Karin Lednické, autorce románové kroniky Šikmý kostel, která se odehrává právě v původní zaniklé Karviné, přijde obrovská škoda, že v momentě, kdy se na území vyhlazeného města pomalu vracejí lidé a kdy tam z celého Česka i zahraničí přijíždějí desetitisíce návštěvníků, tady kdosi namísto podpory rozvíjejícího se turistického ruchu plánuje postavit plechové krabice v čerstvě zotavené zelené krajině. „V podstatě se tím píše další vrstva historické křivdy – na dohled od šikmého kostela, na místě, kde byly živé ulice krásného dvacetitisícového města, které v 50. a 60. letech padlo za oběť drancujícímu způsobu těžby uhlí, má vyrůst průmyslová zóna? Mají se vykácet stoleté stromy v dochovaných alejích? Mají se zastavit všechny započaté ekologické i společenské ozdravné procesy? Opravdu chceme stavět fabriky na pozemku bývalého nacistického lágru? Ta lokalita není brownfield, jak se nám snaží namluvit účelově změněný územní plán, ale místo s ohromnou historickou, ekologickou a architektonickou hodnotou, které by si zasloužilo spíše pietu než zalití betonem. Proklamovaný záměr je pro mě nepochopitelný o to víc, že skutečné brownfieldy leží nedaleko – a v privatizaci je získal tentýž vlastník,“ dodává Karin Lednická.
Karviná je z hlediska kvality životního prostředí dlouhodobě nejhůře hodnoceným městem v celé České republice i v Evropě, což negativně ovlivňuje image města i kvalitu a délku života v něm. V případě uskutečnění záměru budou zlikvidovány desítky hektarů zelené plochy a průmyslový provoz přinese další ekologickou zátěž. Část areálu dolu Barbora a území se šikmým kostelem sv. Petra z Alkantary proto byly v územním plánu řešeny jako občanská vybavenost, na nějž navazovaly plochy rekreační zeleně. A to se teď má v územním plánu změnit.
„Pohornická krajina původní Karviné dnes dosahuje tak významných estetických, přírodních a vzdělávacích hodnot, že je pro mě nepochopitelné, že se plány rozvoje této krajiny nestaví právě na nich. Umístění velké průmyslové zóny do jádra této krajiny její jednotlivé hodnoty výrazně naruší a rozdrobí. Zejména krajinářsky cenný segment pramenné oblasti Karvinského potoka se zbytky rybníků, zarůstajícími stromořadími, mokřady a mozaikami luk se zachovalým tělesem báňské trati by bylo místo stavby výrobních hal vhodné chránit zpřístupnit a prezentovat,” potvrzuje kritické hlasy místních geograf Jan Lenárt, který se podílel na tvorbě koncepce POHO 2030.
1 komentář
Hanick · 23 prosince, 2023 v 4:55 pm
Mne by spíše zajímaly kontakty některých komunálních politiků a z krajského úřadu se Zdeňkem Bakalou a v té souvislosti peníze které při těchto kontaktech létaly. Protože dobře všichni víme, že o moc a peníze jde až na prvním místě. Nějaká cizí firma si jen tak odkupuje od Bakaly pozemky (podivně Bakalou získané a dodnes nevyřešená vlastnická práva se stínem zločinného jednání), aniž by podobné akce prošly připomínkovým řízením popřípadě plebiscitem obyvatel města? Jednoznačně musí být vyhlášeno referendum – rozhodování patří občanům, demokraticky a je to jejich město! To se jen tak podkope iniciativa veřejnosti, leta zdarma odvedené práce a brigád? Podvedete zájem a úsilí občanů a příště se vám na nějaké prospěšnosti městu vykašlou! Když průmyslová zóna – tak v místě, kde nebude znovu škodit!