Zde se můžete podrobněji seznámit s důvody, proč nesouhlasíme s umístěním obří průmyslové zóny v srdci staré Karviné.
Pomozte nám zabránit devastaci staré Karviné a odešlete
do 10. ledna 2025 připomínku na MŽP. Více informací a vzor zde.
Developerská firma Panattoni plánuje postavit téměř stohektarovou průmyslovou zónu v blízkosti šikmého kostela sv. Petra z Alkantary, dolu Barbora i dolu Gabriela.
S tímto plánem ROZHODNĚ NESOUHLASÍME!
Původní Karviná byla krásným a prosperujícím městem, které zažilo největší rozmach za první republiky. To, co bylo původně podnětem k mohutnému rozvoji města, bylo později příčinou jeho zkázy – těžba černého uhlí. Po roce 1948 byla Karviná obětována komunistickým režimem právě kvůli těžbě uhlí. Součástí tohoto plánu byl mimo jiné administrativní úkon z roku 1949, kdy byla městu odejmuta autonomie a stala se z něj pouhá městská část Karviná 2 – Doly.
V následujících letech docházelo k drancování pod zemí i na ní. Více než 22 000 obyvatel města se muselo postupně vystěhovat do nově vzniklých socialistických sídlišť. Lidé ztratili nejen rodný dům, krajinu, kořeny, ale také společenské, komunitní a nezřídka i rodinné vazby.
Prostor historického centra staré Karviné, tedy plochy v okolí kostela sv. Petra z Alkantary, byl za vynaložení ohromných částek z veřejných peněz daňových poplatníků zrekultivován. V posledních letech je také vyhledávaným cílem turistů, kteří projevují zájem nejen o šikmý kostel, ale také o fenomén zaniklého města. Tento zájem neustále roste. Od vydání prvního dílu trilogie Šikmý kostel Karin Lednické stoupl tento zájem téměř o 500 procent. Stará Karviná tak významnou měrou přispívá ke zlepšení mediálního obrazu našeho kraje. Za ještě významnější však považujeme přínos sociální: tento prostor se stává symbolem navracení identity tohoto regionu a jeho obyvatel, o niž byli během předešlých dekád okradeni.
Proti všem jednoznačně pozitivním trendům jde záměr vybudovat na tomto zrekultivovaném, přírodně, historicky i kulturně nesmírně cenném území obří průmyslovou zónu. Podle našeho názoru by se de facto jednalo o dokonání devastace započaté v roce 1948. Došlo by ke znehodnocení potenciálu rozvoje v jiných směrech, zejména v oblasti cestovního ruchu. Jsme přesvědčeni, že stará Karviná si zaslouží ochranu, nikoliv devastaci.
NEJVÝZNAMNĚJŠÍ DŮVODY NAŠEHO NESOUHLASU UVÁDÍME V BODECH:
- Předmětné území představuje největší zelenou a částečně zalesněnou plochu na Karvinsku. Jsou to plíce Karviné. Její zničení by znamenalo pro region nenahraditelnou škodu a výrazné zhoršení životního prostředí, stále nesoucího dopady předchozích dekád.
- Lokalita plánované průmyslové zóny je špatně zvolená ve všech ohledech. Na území Karviné jsou mnohem vhodnější lokality pro případné průmyslové využití. V bezprostřední blízkosti plánovaného Panattoni Smart Parku Karviná je skutečný brownfield o výměře 129 hektarů. Jedná se o již zrevitalizovanou plochu bývalých kolonií Nový Jork a Mexiko a bývalého dolu Hohenegger. Nabízí stejnou dopravní oblužnost, je už zplanýrovaná a nerostou na ní tisíce stromů. Stačilo by jen změnit územní plán.
- Historické centrum původní Karviné bylo na státní náklady pečlivě zrekultivované a devastace výsledků této práce by byla plýtváním veřejnými prostředky.
- Doposud není znám žádný investor, který by zaručil, že se bude jednat o výrobu s přidanou hodnotou. Navíc zaměstnavatelé v Moravskoslezském kraji si dlouhodobě stěžují na trvalý nedostatek pracovních sil ve všech typech profesí. Je tedy reálná obava, že zde vznikne provoz, který nabídne špatně placená místa, na která pak budou najímáni zahraniční pracovníci.
- V našem regionu se plánují záměry, které dohromady přinesou až příliš zátěže nejen pro životní prostředí. V těsné blízkosti Smart Parku Karviná má Veolie postavit kotel na spalování 150 tisíc tun plastového odpadu v podobě TAP, na nedalekém dole Lazy i na dole 9. květen se plánuje odpadové centrum, v okolí mají vyrůst obří oplocené solární parky Zdenka Bakaly a v nedaleké Dolní Lutyni se uvažuje o stavbě Gigafactory.
- Odborníci z mnoha vědeckých oborů deklarují historické, přírodní či archeologické hodnoty území staré Karviné. Mnozí odborníci tak doporučují toto území chránit, zachovat a následně provést řádný výzkum. V případě realizace průmyslové zóny by toto bylo nemožné.
- Experti na ekonomický rozvoj stále častěji varují, že doba průmyslových zón končí, neboť je stále těžší do nich najít nájemce. Může tedy dojít k tomu, že Karviná přijde o sto hektarů zelené plochy a potenciál dlouhodobě udržitelného rozvoje, aniž by to pro její obyvatele mělo jakýkoliv přínos.
- Rozsáhlé pozemky nabyl v rámci privatizace OKD Zdeněk Bakala, přičemž jejich hodnota byla oceněna na 0 Kč. Realizace záměru by tak opět posloužila komerčním záměrům Zdeňka Bakaly.
- Na území určeném k zástavbě byl za 2. světové války nacistický tábor pro válečné zajatce. Z vyjádření svědků lze odůvodněně předpokládat, že v tomto prostoru byli mrtví vězni také pohřbíváni a jejich těla jsou stále v zemi. Doposud zde nebyl proveden žádný archeologický průzkum, který by toto potvrdil nebo vyvrátil.
- Historické centrum staré Karviné je dnes cílem mnohých školních výprav z České republiky i Polska. Probíhá zde praktická multioborová výuka (historie, literatura, folkloristika, politologie, sociologie, zeměpis, ekologie apod.). Zastavěním tohoto území by se tato „open-air“ učebna zničila.
- V bezprostřední blízkosti průmyslové zóny leží tři památkově chráněné objekty: bývalý důl Barbora, bývalý důl Gabriela a kostel sv. Petra z Alkantary, u kterého byla v roce 2022 podána žádost o prohlášení za národní kulturní památku. Důl Gabriela má v nejbližších letech projít rozsáhlou rekonstrukcí a díky evropským fondům se má stát cílem mnohých turistů. Nepovažujeme za žádoucí, aby v bezprostřední blízkosti takových památek byla průmyslová zóna.
